Na povrchu

Anotace: Den se plouží, nese zvraty a výmoly.

Brzká ranní tma za okny
Vzduch povídá
Že déšť oplodnil Zemi

...

Váza s lučním kvítím
Sójový jogurt
Banán
S Kapky medu ke snídani

...

Myšlenka na milého
Tvarování vegan burgerů
S láskou uskládané ve svačinovém boxu
Sladké hrozno
Báseň k tomu
Cesta
A oběd předán vrátnou

...

Silná mužská energie
Mnoho plodných slov
Zaseté v úrodných polích
Mnohačetné pochopení
Vděk nadhledu zrcadel
Zelený čaj
Čokooříšek
Na ztrávení debaty

...

Pohled na dvě postavy jdoucí predemnou
Ona diskutabilně rozharující rukami
On jí objímá

Rozhazuji v rozhovoru s kamarádem rukami
A pokukuji po Milém kde se nachází
Měl jít naproti
Netrpělivě se loučím a píši zprávu s otázkou
"Co děláš Milý"

Žárlím

...

Chvějící se ustálená přítomnost
Netrpělivé vnitřní ticho
Rozevřené šrámy v srdci
Uvědomělý pláč
Zezrcadlené pravdy

...

Nožky ponořené v řece
Chlad
Slova tekoucí vnitřním potrubím
Neklidný odraz ve vlnách moravy
Rozevírají kohoutky
Sebeuvědomění

...

Hledající chyby jeden ve druhém
Rýpání do otevřených ran
Rozpitvávaní útrob podvědomí
U řeky moravy

...

Co mám na tobě ráda
Co mě na tobě přitahuje
Co na tobě nemohu ani cítit
Proč jsme vůbec spolu

...

Bezbřehý prožitek jsoucího jara
Na bříze ústavičného dluhu
Matky přírody
Dary a překlepy
Pohnutých příběhů
Na povrchu

...

Nechci slyšet
Nevidím
Broukám a chuť hořkou polykám
Na březích moravy
Se dozvídám
Že zář nestačí

...

Nejsem hvězda
Módních mol
Mám mnoho výmolů
Však duši prohnilou
Máš ty

...

Neústupné spanilé jízdy krajinou
Nevýslovnou průrvou
Válivých prvenství
Nad zbořileckou
Eklipsó elipsou
Tak nízko
Jak dávivý reflex pojme
Dojmů veřejnosti
Nad krutostí
Nejbližší bytosti

...

Pocit jak šelma
Kálí pusou a hýžděmi sere život
Ten pocit nevymizí
Jen hlouběji skapalní

....

Tak nízko jsi klesl
A z mého srdce vystřelil
Ani nevím jak
Rychlost si nabral
A už jdeš bůh ví kam

...

Tak hluboko jsi ránu zasel
Tak jsi mě zranil
Jako kamenem uhodil do hlavy
Necítím už nic
V bezvědomí není cit

...

Má duše se rozlila
Sápe se po jiném
Tak jsi mě popálil
Až mě polil polibek jiného

...

Schní nadně propasti
Tvé povrchní egoistické já
Upal ho a popel rozsyp z výšiny pahorku
Do rokle zapomnění
Přes odpuštění
A poděkování
Kde se rozplyne v řece styx
Naplněnou mými slzy