Převtělení

Malá noční hudba zní brzkým ránem
Lidé se probouzejí a v koupelně snaží smýt temnotu noci
Mají strach ze snu, kde nejsou svým vlastním pánem
Zapomněli jak snít, z jejich života zmizel genius loci

Čistíc si zuby bloumají
Kdy se z noční můry stal nový den
Při pohledu do zrcadla pak doufají
Že se ještě vrátí ten krásný sen

V poledne obědvají pachuť svého života
Vinu za prázdnotu přikládají otci nebo matce
Kdyby tak zmizela ta nicota
Bez okolností šlo by štěstí hladce

Jejich žaludek nikdy nepřestává svírat hlad
Vzduch v plicích zamrzá jak led
Po těle se do nekonečna rozprostírá prázdny chlad
Na život pusobí svou existencí jako jed

Jsi jedním z nich, když tě ovládne strach
Když zavíraš oči před tou odporností
A až se jednoho dne změníš v prach,
Zrodí se z tebe stejné nic za jiných okolností