Světlo a tma

Anotace: Pokaždé se řízení a člověk jak zamilované telátko vidí všechno růžové a pak zas dolů a pak zas nahoru...má to smysl?

Euforické opojení
růžového pohledu
opadá jak květy růží
bát se ale nebudu
Procitnutí a kocovina
pokřiveného obrazu
reálně hrozí vysněnému
že dojde zas k nárazu
Pár slov, gest a pohledů.
Složené jako symfonie
změní význam a zkazí náladu,
Najednou zase ta zlá tu zas je
Nahoru dolů
smích a pláč
jak stádo volů
bezhlavě do toho jdem zas
Úsměvy něžnosti polibky
Výčitky, křik a
Samovolně jak vlak co minul výhybky
jde o duši a nebo jenom o mrdání?