...v tomhle stavu radši nic nepiš...

ta chyba je ve mně
vidím tu rýhu
která znemožňuje zacvaknout s absolutnem

(ne, není taková zima
to já se jen tak třesu....
jen tak, víš?)

a zpětné zrcátko
pro pozorování sebe
je obroušeno častými pohledy
do nepříčetna

(my všichni jsme vevnitř tak slizcí...)

kolik neuronů
tolik cílů
a výslednice?
výslednice?

(proč ve všem hledám.... něco?)

a uvolni se,
vole,
nikdo ti nic
neudělal
snad
přece
jistě
tedy

...a hlavně žádná velká písmena!