Vírská borovice

.
Lze přežít všechno
i když rostete na suchu
a opírají se do vás staleté poryvy.

Za úplňků
kdy čert hraje na housle.
A v tuto noc opět víte
kolik to je let
kdy se vám zprotivil.

Za rán
se malebností stává samota.
Snad krásu okamžiku určí
rozespalý tramp.
Ten podivný sen
se do slov zamotá.
Staví mosty neznaje klenb.
Dnes ještě Raraši se radují.
Ale co ti ví...
.
.