City
City
Pod okny tvými ukryt v temném stínu,
zkouším vyloudit tón na starou mandolínu,
před prahem tvým pak nechám lístek rudé růže,
snad nikdy nepadne na něj zrak tvého muže.
City nás zajaly, vzaly nás do područí,
jsou jako fakani, jímž nikdo neporučí
dál žiju svůj sen, v němž tě do náručí vemu
dál věřím svému snu, byť vím, že pitomému.
Cesty jsou klikaté a lidé na nich divní,
ty, kdos to nezažil, tak na mě klidně plivni,
vím ale, že je víc těch, co je oči pálí,
když city přicházejí, aniž by se ptaly…
Komentáře (13)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk29.08.2020 08:48:52 R.K.
Výborně! Překvapils:)
29.08.2020 09:51:09 praetorian
fakt? to bejvam tak spatnej? :)
02.09.2020 06:02:31 R.K.
Nebuď tak vztahovačný, ty víš, že ne:)) Ale ta změna tématiky je v ostrém kontrapunktu s dřívější mistrovou formou
27.08.2020 14:04:14 Emily Říhová
Jj... cesty jsou někdy hodně klikaté a kříží se jak se jim chce... :)
Moc povedená Praetoriane
26.08.2020 16:26:13 Donne
Tak takových je opravdu dost, co se trápí pro lásku. Přichází nečekaně a nečekaně opouští.
26.08.2020 08:44:02 uživatel smazán
Mě se taky nikdo neptá ;o) pěkně syrové dílko ;o)
26.08.2020 08:15:57 jenommarie
No jo...pravda..a poslední odstavec nejvíc..tu si ukládám. Pěkná a co víc:-D ;-) *ST
Návštěvnost
