V rytmu holubích křídel
jež ozvěna na zem vrací
jakoby ulice chtěla příděl
za jejich usilovnou práci
Déšť zvoní na spadaných listech
zvony tramvaje cinkají ulicí temnou
chodím denně po těchto místech
naštěstí si dívko vždycky se mnou
Klape studená dlažba od podpatků
chtěl bych slýchat ulici v rytmu
každé ráno od pondělka do pátku
však Tvá přítomnost rozžehne i tmu