Blázni blázní

Blázni blázní bláznovstvím,
v léčebnách pilulek,
co tlumí šrámy,
a nic neřeší.

Posmívají se i šklebí,
neví čemu, neví proč,
proč jsou tam,
kde psyché blouzní o krok dál,
ve slepičích žloutků,
kde kdáká páv.

Kykyryký,
pokojem šílí kohout,
co štěká, hejká,
po dveřích bouchá,
drápajíc za sklem,
plexisklem.

Tam pacient mlčí,
tam vlkodlav venku vlčí.

Trhy much ťapají,
tou mucholapkou lapajíc recesí.

Janek jančí, když se netančí,
okolo hrádku na provázku,
okolo kola, cola loká,
klok, klok, klok,
zaslintej mi blok.

Páni děvčata, mariáš se nečmárá,
pípne sestra majznutá,
v podpadkových lodičkách.

Doktoři už nevědí,
ty své normy nomádí.

Hopla hop,
Pepička tu prská, mžourá,
ty knoflíčky maškarád.

Emoce lítají, hvízdají,
v poblázněných radostí,
kde omalovávají králíčky,
ušisek šišatých.

Hop, hop, hop,
klepe hroch,
proskočí oknem lenochod,
co nelení jelen,
metelem nemel.

Blázen blázní,
ovečky se počitají,
od desíti k pěti,
a do desíti šílí Primář,
tik tak, co tiká,
a plácá bábovičky,
babkou jetelem.