Prokletá noc

Prokletá noc

Hučí mi v uších, ztrácím sluch,
duši mi trhá hejno much.
Přemýšlím nahlas: ,,Lze vrátit čas?”,
všechny ty hnusy, nezbývá krás.
Ten ubohý, ubohý člověk, sebevědomý tvor,
vrací se vše jak úderný hrom z hor.
Uvědomění upadá, nepříjde-li včas,
zase mu nezbývá moc z těch krás.
Věříš si příliš, věříš si moc,
ale jsi prokletý jak černá noc.
Autor Marnivost, 12.01.2021
Přečteno 56x
Tipy 8
Poslední tipující: Emily Říhová, jenommarie, Frr, petrzal, Rozmarýna, mkinka
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Někdy se musíme vrátit sami k sobě a vytrvat..jen tam.
Pokud zrada je od té nejbližší osoby..ta boleST se překonává těžce. Myslím, že i člověk v podvědomí ví, co může očekávat..ale stále doufá v to lepší a ta zklamaná důvěra..je velký zásah. Neboj, ty jsi uvnitř nepřestávej věřit..jsi člověk se srdcem a své si cti, ty karty ti přijdou *:) Hodně štěstí

14.01.2021 11:43:34 | jenommarie

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter