Prokletá noc
Prokletá noc
Hučí mi v uších, ztrácím sluch,
duši mi trhá hejno much.
Přemýšlím nahlas: ,,Lze vrátit čas?”,
všechny ty hnusy, nezbývá krás.
Ten ubohý, ubohý člověk, sebevědomý tvor,
vrací se vše jak úderný hrom z hor.
Uvědomění upadá, nepříjde-li včas,
zase mu nezbývá moc z těch krás.
Věříš si příliš, věříš si moc,
ale jsi prokletý jak černá noc.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Někdy se musíme vrátit sami k sobě a vytrvat..jen tam.
Pokud zrada je od té nejbližší osoby..ta boleST se překonává těžce. Myslím, že i člověk v podvědomí ví, co může očekávat..ale stále doufá v to lepší a ta zklamaná důvěra..je velký zásah. Neboj, ty jsi uvnitř nepřestávej věřit..jsi člověk se srdcem a své si cti, ty karty ti přijdou *:) Hodně štěstí
14.01.2021 11:43:34 | jenommarie
