Sněhová vločka

Za brýle vklouzla ti sněhová vločka.

Doufám, než roztaje, snad chvilku počká.

Bych mohla na ni ještě chvíli se dívat,

A pak ji, až roztaje, z tvých řas jemně slíbat.

Ale sundáváš brýle a mneš si ty řasy,

Zdá se, že pohled můj nechceš víc asi.

Opouštím snění i ta tvoje očka.

Snad stihne je někdy zas sněhová vločka.