Pro lásku

Anotace: Věnováno mému muži

Pro mou lásku

Andělé tě provázeli na Tvé cestě vzhůru,

slyšela jsem jejich zpěvy z andělského kúru

Viděla jsem dělit pouta, odcházela ve tmě,

slyšela jsem Tvoje slova, která zněla smutně.

Ani jsem se nerozloučil, říkal jsi ,a vím to,

že jsi nechtěl odejít a bylo Ti to líto.

Viděla jsem velkou loď a Tebe jak jsi mával,

neurčitě, k pevnině, jsi smutný sbohem dával.

 

Pro mě jsi nezemřel, jenom jsi jinde

a já s tou dálkou zápasím.

Chtěla bych k Tobě, vím, že nejsi v hrobě

cestu však nikde nenacházím.

 

Proč jsme tak daleko, daleko od sebe

a proč já, Lásko má, myslím jen na Tebe.

Vím, že se potkáme, až jednou skončí,

život, co žiju tu, jak plamen loučí.

 

Dlouhý je ale čas, v kterém mi scházíš,

 den za dnem utíká, proč se nevrátíš?

Až zase potká se, duše má s Tvojí,

věřím, že  navěky spolu se spojí.