Jsem

Jsem

Jsem.

Prostě jsem.

Tak lehce.

Jako vánek,

co zrodil se z rezavých korouhví,

tak nesnesitelně lehce,

že to tíží víc

než černá duše Satanova.


Jsem.

Prostě jsem.

A bolí to.

Strašně moc to bolí...

Jestli tohle není peklo, tak očistec.

A má křídla pomalu hoří,

však stále letím tmou

jako noční motýl za svým světlem.


Jsem.

Prostě jsem.

Tak budu.

Ve víru podzimního listí

volně nechám se unášet

do jiných světů,

kde jsem šťastná,

kde jsem svobodná...


Jsem.

Prostě jsem.

I po smrti budu.

Konečně lehká.

Konečně bez bolesti.

S cherubíny mezi planetami

daleko za Mléčnou dráhou

a doufajíc, že zpět se už nevrátím...


(6.9.2014)
Autor NigarKalfa, 17.01.2023
Přečteno 165x
Tipy 16
Poslední tipující: Matahaja, Jan Kacíř, mkinka, Lexi, Kaj, Sonador, Anděl, Bufik, Stanislav32, Psavec, ...
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Skoro v každém textu je něco, o čem třeba přemýšlet, co inspiruje.

01.01.2024 22:58:56 | Matahaja

Oslovilo.

18.01.2023 14:09:34 | mkinka

Vyvinuli

18.01.2023 10:08:19 | Kaj

Vidíš a já si toho ani nevšimla, zaměřila jsem se hlavně na obsah :-)

18.01.2023 10:11:28 | NigarKalfa

Pascal psal něco na tento způsob: Máme nějaké množství radosti a nějaké množství bolesti. Je možné že jsou v takovém nepoměru, že život je za trest. Možná je to vina evoluce. Vivinuli jsme se někam, kam jsme neměli a přesto zde stále jsme. Pokud zde stále jsme, je to ale důkaz(možná), že zas tak hrozné to není.

18.01.2023 09:02:28 | Kaj

Paráda, tak tos mě opravdu uklidnil :-D ;-) :-)

18.01.2023 09:59:13 | NigarKalfa

je krásná*

18.01.2023 08:42:17 | Sonador

Děkuji! :-)

18.01.2023 09:59:42 | NigarKalfa

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí