Za zenitem

Jsme od sebe daleko,

dál než jsme kdy byli

touhy jsme pohřbili

pod vrstvou pohodlí

Jsme si blízcí 

a přesto vzdálení, 

když popisujem řádky 

ale žijem mezi nimi

A pak se choulíme,

do slov ztracených,

zmatených

pomatených