Návštěvnost
Za dobré krajiny
Za dobré krajiny
to nic než tma
a skřípot dýmějového beznaděje
ptáčka popeláčka usouží
na mrákoty vyhřezlých vraků
s vědomím agónie
že si nezazpívá
a nakonec umře
pod zmučeným listem krve
zakukleného dne zločinnosti
kde požáry vzteklin zhrobní
kameny vyžrané válkou kyselin
jímž gestapa tím zvesela
a hrdě pochodují
jako necitelné meče
shrbených popravišť.
Kriste
buď při nás
nebozí žalují za dobré krajiny
tam do jam se sypou
v chléb
a již nevykvetou s létem dozrání
už to nebije.
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskPřesně! A na poučení se z minulosti nezapomínat*
22.06.2023 12:33:14 | šerý
Díky brachu slov * Ano nezapomínat
22.06.2023 12:39:09 | Dejvis
kdysi jsem napsal:
Bohu spadla čelist
ale to už dávno
Jeho Syn nevisel
na kříži -
v rumišti
jedné zuhelnatělé vísky
nedaleko od Prahy
hledal ztracenou hračku
dětem
které unesli
na školní výlet
do země
slepeckých zahrad
kde namísto jarní trávy
v mrazu bují
černá ostřice... ST*
22.06.2023 12:04:46 | Frr
Nuže taky jde do dřeně kořenu:* Děkuji za báseň, líbí se mi ,byť je... víme.
22.06.2023 12:24:06 | Dejvis
Velmi dobré téma.
Mně si připomněl jak z Lidové škole umění tam pan učitel náš na výstavu poslal naše obrázky.
A pořád mi nad postelí visí obrázek s oceněním.
Ať žijí stromy malované pro Lidice, co malá holčička plácala na papír.
22.06.2023 10:20:33 | mkinka