Anotace: „V ženě jsou kódy, jež nelze vyluštit. Smiřte se s tím.“
Jak pokladnice plná světla
jsi růže, která v zimě kvetla
a mrazu se jen lehce smála
když zmrzlá země u ní tála.
Jak uschlý květ na mrtvém stvolu
jsem nádoba, jenž čelí bolu
a plně prázdná do všech koutků
se hrnu střemhlav ke kohoutku.
Jsme oba v tomto divném světe
dva krásné fleky na tapetě
já moudrý flek co vyšel z módy
ty Enigma se svými kódy.
Pak v plném tichu brzy z rána
zní tvoje slova kódována
a lásku, která neuvadne
nám prožívat je celkem snadné
Nápadité.
05.07.2023 12:42:22 | mkinka
Skvělá báseň a skvěle komenty
01.07.2023 22:05:25 | zde.neck
Zmůže z muže srdce dost?
Vyletí z kůže?
Ohlodá z vůle kost?
Nuže?!
Postaví most.
Zmůže sílu "svého"muže.
Už může.
Už.
01.07.2023 14:22:03 | jitoush
Když je žena složitě zakódovaná, není muži tolik milovaná.*
01.07.2023 00:20:35 | šerý
...a nechť zas pijem Živou Vodu, po níž oba tak toužíme... ST*
01.07.2023 00:08:31 | Frr
...„Žena má být milována, nikoli pochopena.“(O.Wilde)...;-)vždyť trocha toho tajemnýho je sexy...
30.06.2023 23:33:57 | Marten
Ano, ano...každá po lásce touží víc než po pochopení :) ...i když pochopená a uchopená žena, dokáže měnit svět *)
01.07.2023 08:05:17 | Malá mořská víla