Jak osel na mrkev

Krůpěje pocitů stékají po tváři
procházím cestami většinou samoten
osudy hrdinů určují loutkáři
tahajíc za nitky na pouti životem.

Klopýtám temnotou za svitu měsíce
odřená kolena již dávno nebolí
po čem jsem netoužil
dostal jsem nejvíce
jsem jenom kolečko
v podivném soukolí.

Stokrát jsem upadl, pokaždé zvedl se
poučen chybami pro nové předurčen
před sebou uvidím zas jiný pamlsek
jak osel na mrkev úspěch je zaručen.