Vzpomínám na nepoznané,
hledám všechno ztracené,
nacházím jen nehledané,
nevzpomínám poznané.
Jako rybka samotinká
v jednom moři hlubokém,
jako rybka hledám slova,
mlčím však jak nad hrobem.
Hloubky v moři, hloubky ve mně,
cíl života neznámý.
Hloubky ve mně, hloubky v moři,
musím tvořit seznamy.
Co v životě povedlo se a co zase nikoli,
snad můj život měl i cenu jako kvítí na poli.
Jestli vítr nezavál mě dál do poušti vzdálené,
Jestli slunce svítí pro nás, pro nás blázny šílené.
Život vane vždy, kam je potřeba. Však otoč se zpátky a zjistíš, že to bylo vždy správné:)
20.10.2023 16:29:09 | paradoxy