Snažím se být

Chodívám sama k lidským ohradám,
který jsou vystavěný mezi náma.
Opřu se v jižním větru, vzpomínám,
kde bizardní soutěž je konána.

Přehlídka těch nej podivností
jakou kdo kdy jen viděl s tím,
že vstupné se platí dobrovolně.
Zastav chviličku, podívej na ně.

Šaráda v namalovaných maskách,
falešných úsměvů i sobeckých lásek,
prázdných životů, zbude v nás jen vztek
a skrytý ďábel si chutně mlaská.

Je na čase přepnout trapný program,
kde se přes zlatá pozlátka stagnuje.
Musíme vylézt ze zatuchlé sluje,
přesto, že čelíme každý den prohrám.

Jsem opřena před zvířaty na louce,
natáhnu ruce, jsou ale prázdné.
Mám bohatství duše, peníze žádné.
Zbylo jen nekonečně žhavé srdce.

Nechci být jako ty zvířata,
který si myslí, že jsou volná.
Běhají si šťastně dokola
a život vyprchává zvolna.

Svoboda, ta pravá svoboda,
neměřitelná ničím jiným
nežli konáním v nás samých.
Ten pocit uvnitř musí hlodat.

Být a stát se provždy volným,
člověkem skutečně volným.
Pro druhé být čistým sluncem,
dětským duchaplným hlasem.

..Snažím se být..