Betonová louka paneláků
nikdy nebude z Vlčích máků,
a ač přitahuje podobnou havěť,
dá se v ní ještě skvěle hovět.
Prozatím
Ale
Co za takových padesát let?
Řeší tu někdo bytový svět?
Všichni lidé ze šedých věží
se budou jednou divit stěží.
Kam jen poté půjdou spát?
Měli by se už začít bát?
Nikdo to neřeší
a peníze lítají
dál vesele komínem.
Pak pod mostem spočinem.
Když vidím, jak se zde hospodaří,
jak dlouho se opravuje nádraží...
Jako by nikdo nechtěl řešit předem
tento již aktuální palčivý problém.
Jsem asi divná a stále jediná,
co peníze v rukou nespíná.
Stavíme jen piedestal z hlouposti,
kupujeme a nemáme nikdy dosti,
ale myslím si, že na všechno pozdě je,
vlak se blíží a s ním konec naděje.