Pozorovatel

Viděl jsem, jak jdeš bosou nohou v ranní trávě
jak dotýkáš se kapek zázračné rosy
jak posloucháš namlouvání mezi kosy
jak vnímáš vánek a všechny vůně zahrady.
To všechno já na tobě vidím, to všechno tě prozradí.
 
Jindy zase máš nohy v lesním potůčku
jindy zase ležíš v trávě a pozoruješ nebe.
A já s tichostí pozoruji tebe.
 
Vidím v tvých očích zamilovanost a laskavost
v tvých vlasech zase barevné paprsky slunce
ve tvářích tvých radost a laskavost.
Pozoruji jak okolo tebe je krásné duhové nebe
jsi fascinovaná každým novým dnem
trávou, sluncem, potokem.
 
Pokládám si otázku:
proč ty můžeš prožít kouzlo každého dne.
A proč ostatní jdou za mamonem a ty ne?
Ach jo, srdce se diví spolu s rozumem asi
je to jejich osudem.
 
Jsem rád, že u tebe vyhrál cit, krása a Láska
to je to nejvíce, co můžeš na světě prožít.
Proto stojí za to se ranní rosou projít
slyšet ptáky zpívat.Pozorovat slunce, nebe, hvězdy.
Prostě jen se okolo sebe pozorně dívat a vše vnímat.
 
Jen ty to víš a s Láskou prožíváš.
Děkuji ti za to, že každý den se tak krásně usmíváš.