Komíny v Polabí

Komíny v Polabí,

jak cigarety v krajině ční.

Přírody nádech poslední...

Už ani nevím,

jak sníh pod nohama praská

a čas nezastaví

ani láska.

Věř mi, že svět není černobílý.

Svět je barvami protkán.

Smrt je přebarvená, vskutku.

Sníh s krví se ve vlasech míchá,

když ležíš v závějích

smutku…

a smutek jde zahnat stěží.

Tam někde opodál

červený andělíček leží

a roztává