Nechám tě jít,
už potřetí a naposledy
Už žádná kdyby, žádná snad
Bolesti uhnu, stále lépe vidím,
že vlastně nikdy neměl jsi mě rád
Vystavím kolem sebe zeď
z rozbitých citů, z promarněných přání
průhlednou, křehkou na pohled,
za ní se skryju, nebudu už k mání,
ani ty ke mně nebudeš už smět
Už nechci slzy, nechci v srdci díru
nechci tu v krvi ležet zas
Tentokrát já si určím míru
To já ti dneska vezmu čas
Chci najít srdce,
co tluče rytmem mého jména,
být zase jednou první, jedinou
Nechám tě jít,
rozplynout se do ztracena,
odkud už žádné zprávy nepřijdou
Tříkrát a dost...Někdo se odhodlá hned, někdo nikdy. Tak ať po konci, hned je nová začátek...
07.04.2024 14:09:46 | Tomcat
Děkuji, všechno je tak, jak má být
08.04.2024 10:06:33 | Lexi
konečně, ale že to trvalo*
07.04.2024 11:58:37 | J's ..
Taky mám ten pocit, díky
08.04.2024 10:04:52 | Lexi
Když Tě něco sužuje a trápí, je dobře to změnit... přestože bolest zůstane asi dlouho... ať se daří :-)
07.04.2024 11:04:21 | Helen Mum
Ano, i trápit se dá jen do určité míry. A když to nikam nevede, je třeba jít dál
07.04.2024 11:40:54 | Lexi
Moc pěkná, Lexi.
Jednou z těch básniček bude třeba pěkná knížka. Bude mít 148 stran a jmenovat se:
Teď už to myslím ale opravdu vážně! ;-)
Pohodový slunečný den:-*
07.04.2024 10:36:40 | Žluťák
To vypadá skoro jako bys mě znal . Ale ne, tentokrát už je to vážně naposled. Snad už jsem to pochopila. Netvrdím, tě to je poslední básnička v této knize, ale určitě je to definitivní konec.
07.04.2024 11:39:48 | Lexi
Někteří si s druhými holt rádi hrají. Nezbývá nic jiného, než to přijmout. Ti, co tohle nedělají, to nikdy nepochopí, tak nemá cenu se snažit se to pochopit.
Jenom by mě zajímalo a rád bych pochopil, proč ti, kteří u druhých to hraní si nebo zrazování kritizují, se sami dopouštějí téhož.
Přidávám se k ostatním, ať se daří.
07.04.2024 18:46:25 | Poeta_bez_talentu