A potom byla duha
a taky spousta červánků
foukla jsem do slov
a ony ve vánku
se zachumlaly
v říkanku
Jdou Skácelovy smuténky
tak jemňounce a tiše
že jenom mezi plaménky
je jejich bolest slyšet
Byť svíraná i pálená
chci jenom pěkné verše
Se smuténkou na dlani
s vděčností
za obyčejné lidské říkání
jsem
26.04.2024 20:36:54 jitoush
...Vnímám jemnost ....subtilní jsou Tvé verše......a mně se to zamlouvá...ráda jsem četla.....Ji./úsměv/
26.04.2024 07:55:20 Ezop
Báseň se cílenou jemností hlásí k Janu Skácelovi. Při pokusu něco v subtilních obratech ještě dále sdělit vyznívá prostřední sloka nečitelně. Použití slova "Byť" nedovedu pochopit. Název je naopak přiléhavý, podařený.
28.04.2024 09:38:01 Rainy
Děkuji za přesná slova - pravda je, že jsem si netroufla uvést Skácelovu "smuténku", aniž bych vzpomněla jeho jméno - to je důvod té prostřední sloky. Určitě je pravda, že bych ji mohla ještě "zjemnit". Ale ještě jednou díky za trefný postřeh :)
25.04.2024 20:52:51 danaska
A já mám zase radost, že jsem mohla tyhle krásné verše číst. Ráda sázím ST a posílám pozdrav z Prahy. Daniela-danaska