Zavřu se do duše

Je mi tma,

je mi stín,

světlo přechází.

 

Pohlížím na svět zpod křiklavých brýlí,

ty mi věčně z nosu padají.

 

Jsem bojovník světla, co ve tmách utonul,

jsem našeptávač krásných slov,

mající neprůstřelná alibi.

 

Znám záchvěv upřímnosti

v nečasech a dobách temna;

 

je mi horko i zima,

je to místy prima,

je to místy k zahození, -

ale vím, že alkás není.

 

Vím, co vím; vám nesmím povědět,

radujte se ze dne, nechť čas jej využit jest plně

k věčným radostem. Pokoj duši, která se rouhá,

přijmi můj žalozpěv. Třeba zlé se v dobré obrátí;

 

hibernuji, vyčkávám na lepší časy,

je mi stále trochu chladno,

přesto nevzdávám se naděje

na příslib spásy.