Chudáček Janek

 

Chudáček Janek 

 

Hledám vás, milenci ve skalce...

 

Konečně kamínky dostaly optimální teplotu pro vaše napapané bříška...

 

Leontýnka je lehce pohublá, nacházím zde ještě jednu samičku.

Nedivím se. Janek je moc krásně zbarvený, tak asi další frajerka na lovu...

 

Jak si tak s nimi povídám, najednou se objeví i Janek. Jeho tělíčko je také hubené, asi se po dlouhé zimě nemůže vzpamatovat. Bohužel přišel i o svůj ocásek. Nevím, jestli jej shodil schválně, jak to ještěrky dělají v nebezpečí, nebo jej o něj připravil nějaký predátor, nebo auto na uličce. Mohl se i připléct, jak se sekala tráva...

 

On je totiž všude.

 

Ve skalce se nejraději s Leontýnkou vyhřívají na kameni, toulá se i po zahradě a hledá žížaly. Už několikrát jsem přes něj přeskakovala, abych jej nezašlápla... Dokonce jsem jej viděla přebíhat uličku, také se toulal i blízko hlavní cesty...

 

To je celý Janek...

 

Mám o něj docela strach.   

 

Kolem domu se toulá kuna a neznám její apetit...

Doufám, že má radši ovoce než plazy...

Bojujeme s ní už delší dobu a ne a ne ji odchytnout...

Nemají to u nás ještěrky lehké, predátoři jsou všude.

 

Ale ještěrky tady přišly dříve...

 

Dostaly se do našich srdíček, jsou součástí rodiny, asi tak jako ptáčci, co se zde vrací...

 

Sledují naše postavy, jak se nad nimi skláníme...

 

Zjistili, že jim neubližujeme, že si s nimi povídáme. Když se otrkají, vlezou dokonce i na ruku, nebo aspoň olíznou prstík...

 

I Dastik je bere jako kamarády, má rád všechny, koho milujeme my....