Viděl jsem desítky chrámů
zasvěcené stovkám bohů
a tebe, jak mizíš v jejich zlatých očích
Viděl jsem tisíce lidí
pochodujících v karavaně pouští
kterak se rozestupuje na pomezí Jordánu
a tvou bázeň, jak se vytrácí
do nebe nad nimi
Viděl jsem stáda buvolů
co mlčky táhli na jih,
do rytmu svých kopyt,
kde tráva je vždy sladší
a tebe, jak jsi mlčela
A viděl jsem také
jak smutně zavíráš svou radost
všem barvám,
a ptáky na stromech,
oplakávající tu hořkou ztrátu
A pak jsem tě uslyšel
jednou v noci
kdy tvůj dech ze spánku mi šeptal,
že jsem to všechno pohřbil v hlínu
jako prvorozeného syna,
co vrátil se s odznáčky na hrudi tam
kde bývalo srdce
A já se otočil tváří ke zdi
a uviděl jsem v ní tehdy poprvé, a matně
obraz toho tehdejšího blázna