Nedočtená kniha

Na náhody jsem dříve nevěřila
jak je možné, že karta se otočila?
Krásné pocity a moc milé vize
jako by byly už napsány v knize.

Ne každému žije se lehce, nikdy netušíš
i tak se co nejvíce porozumět pokoušíš.
Dnešní doba jen dobré lidi trestá
kudy pak vede ta správná cesta?

Srdce mé slepé, cesta nikam nevede
stejně však přemýšlím v té noci přebledé.
Kéž bys jen věděl, co právě cítím
jak ve svých očích já tvou duši vidím.

Raději neřešit, vesmír to nechce
raději se muset otočit těžce.
Záleží mi na tom, ať se máš hezky
s péčí a láskou pohladím tvé vlásky.

Co já bych mohla v téhle době dělat
hrozné se s dnešními dívkami rovnat.
Nároky v nebesích, co můžu čekat
jen slzy po tváři nechat si stékat.

Jsi taková má příjemná můza
naopak já jako obyčejná můra
nejsem ten motýl, co na květy přilétá
spíše jen bytost neštěstím zakletá.

Tak doufám v tvůj život plný slunce
oblohu bez mraků a nové šance.
Jak pejsek čekajíc na svého pána
ležím tu v mlze, ležím tu sama.