chvíľami hrdá teta
vzhliada k malinkej ako k pokladu
keď začne sať
závistlivo hľadí
myslí na sklenený domček
bez maminho dotyku
ušite veľkú zvinovačku
a priložte ma k prsníku
Ony i ty děti, co se tak hrnou do tý svý dospělosti, leckdy přijdou na to, že mámina náruč a hojdání na klíně, je z nejcennějších prožitků - jó, moct tak vrátit čas, taky bch někdy...:-)**
13.07.2025 22:15:16 | cappuccinogirl
Úzkost matky a tak těžko musí být i miminku, vyplozeného do chladného "Vesmíru." Bez přilnutí k matce, k její vůně pleti, která konejší. Nevnímat pojednou její tlukot srdce v boji sám ssebou. Pravda. I teta břehem jedné krve.*
13.07.2025 00:49:11 | šerý