Krok po kroku
a jsem pokrokový
beze studu a studování
vydupané cestičky
směřující k mým cílům
spoustu jich zarostlo stářím
hele jak se tvářím
v obličeji mapa lhostejnosti
(někteří moji blízcí
ji ale nikdy neuvidí)
Den za dnem
moje malá vnitřní Lola
běží o život
v nocích se trochu bojím
že hodně věcí nevidím
vypínač naštěstí
nehoden svému jménu i zapíná
a taky mám ukazatele ve vašich náručích
moji milí
Žiju a ztrácím
při cestách
se někdy vracím
nacházím mininka
svých dávných stop
a mám radost
že už tehdy jsem chodil rovně