V Městských sadech je docela malý parčík
na zdejších lavičkách nesedají starci
častěji potkáte předčasně stárnoucí
v zimě v hučce v létě slaměných kloboucích
Jejich tváře zdobí široké úsměvy
a vystačí si jen s nemnoha oděvy
nezbytné pořídí v charitním šatníku
stačí jim pár míst velikosti pětníku
Celé dny defilují po známých místech
přeberou-li absolvují kratší výslech
Vždy jako první jsou krásně opálení
tykají si - neoslovují se jmény
V Městských sadech je docela malý parčík
sedí v něm obdarovaní - zřídka dárci
pod nohami mají fragmenty kamení
o polednách bývají šnapsem zmámení
Co se s nimi děje když se den nachýlí
K čemu plné tašky značkových košilí
když do hedvábných dírek vstupuje jim chlad
Kam složí sivé hlavy když budou chtít spát
A někdy když měsíc se na vodu dívá
noc je jim laskavá, jemná a teplá,
v kapsách si hřejí svůj poslední zítřek
a v očích nesou hvězdami psaný vzkaz: Jen teď.
Moc povedené díky :)
12.08.2025 09:42:45 | mara539
Velmi vydařené a originální to máš, milý Marty :)
11.08.2025 22:42:04 | narra peregrini
Narro
mám rád Tvé psaní pro jeho originalitu metafor a vůbec.
Pokládám si Tvá slova co vyznamenání mohu?!
Marty
vnímající potíže spojené s krajem šachet a hutí
11.08.2025 22:53:27 | kudlankaW