Anotace: Na hranici mezi snem a bděním se city mění v pokušení. A andělé stále mlčí.
Kroužím někde mezi snem a bděním
co je co - to právě netuším
někdo by mě nazval snílkem, zjevením
kéž bych tak věděla, kudy jít a s kým.
Moje myšlenky považuji za silně hříšné
buď myslím na chtíč nebo na lásku
ač na pohled zvenčí se to zdá být nevinné
radši si na pusu i na srdce nalepím pásku.
Co jen teď mé chvějící se tělo prožívá?
Vzpomínky? Vzdechy? Vůně v pokoji?
I tak mě zkušenost někam posouvá
do hlubin nebo výš? To se teprve vyjeví.
Měla bych se snad za tohle všechno stydět?
Jenže jak dál se mám rozhodnout?
Když anděl mlčí a neřekne mi kudy jít teď
a kterou částí těla mám nyní pohnout.
Mou myslí i srdcem si pohrává sám ďábel
a on to rozhodně nedělá čestně.
Jaký bych pak z toho jen měla úděl?
Kdyby mi to vše bylo děláno bezbolestně?
Zbývá mi teď jen na zadku svým sedět
nechat to plynout, jak mračna v dálce.
Až se to utiší, třeba budu vědět
s kým vedle sebe mám usínat sladce...