Anotace: Taková trochu sci-fi říkanka o cestě do minulosti jistého města na Vysočině. Už není ani bufet, ani parkoviště, ani továrna.
Mít tu kouzelnou moc a
umět protnout časovou bublinu,
pak v minulosti pobýt aspoň hodinu.
Nastavit přesné datum
na barevně svítícím ovladači,
tak šestatřicet, čtyřicet let zpátky,
to mi vážně stačí.
Vyrazit z nádraží plného autobusů
ulicí Lnářskou dolů
z oken známé továrny Sukno
uslyšet lomoz textilních stavů.
Před poštou ještě existuje velké parkoviště
dál vlevo evangelický kostel
mající sešlou žlutou fasádu,
blízké nákupní středisko s bufetem
to hladovým vždycky zlepší náladu.
Sekaná, polévka a kuřata z grilu
dva chlápci u jídla vypráví si
jak správně brousit motorovou pilu.
Na školním hřišti o hodině tělocviku
v červených trenkách kluci fotbal mastí
učitel Horký jen občas
lehce foukne do píšťalky.
Po chodníku za plotem
prochází zrovna děti z blízké školky.
Městem se line z pivovaru vůně
čerstvě vařeného sladu.
Nevím proč, ale jak ucítím ji
mívám najednou pocit hladu.
To je moc hezká toulka minulostí, opravdu, ráda jsem se prošla tvou cestou vzpomínek:-)*
15.08.2025 20:13:04 | cappuccinogirl