Podzim mezi námi

Slunce zas k obzoru se sklání

a dlouhé stíny vrhá v pravé poledne

Podzimní dlouhé přemítání

Já sama a ty beze mne

 

Je ticho, první listy zlátnou,

jen ještě není to tak znát,

ač chodíš ještě pořád za mnou,

je mezi námi divný chlad

 

Zas v noci po mém zaklepání

zůstala brána zavřená

Tvá náruč už mě neochrání,

obejme mne už jenom tma

 

Jsme tu a přece celé světy, 

snad celé vesmíry teď dělí nás

Polykám slova, celé věty,

vždyť možná nadešel už čas…