Hlas

Jsem svobodná bytost,
ne tvůj otrok.
Mohu být svá.
Mohu mít svůj hlas.
Mohu mluvit, smát se, křičet.

Tak proč jsi ve mně vyvolával jen lítost?

Ležíš mi v hlavě.
Vzpomínky bolí.
Mé myšlenky šeptají,
že tohle mi on nedovolí.

Nechceš, abych mluvila.
Nechceš, abych byla svá.
Chceš, abych se ti neustále omlouvala.
Abys slyšel, že jsem hloupá.
Že vinu nesu já.

Ty můžeš být svobodný.
Ale já s tebou navždy budu uvězněná.

Jenže to já neudělám.
Tohle nejsem já.

Chci svůj život žít.
Ne v téhle pasti,
kde s tebou musím neustále být.

Jsi krutý.
Jsi tíha, která mě drtí.

Ale poznala jsem to.
A odolám.
Dokud moje tělo
a duše
tě navždy neopustí.