Růže

V obležení krásných růží básník leží,
do prázdného papíru zkroušeně hledí.

Růže nahé, prosté, odhalené.
Nesoucí si traumata z dětství jako děti nedomazlené.

Když básník pero zahodí.
Tohle růžím lahodí.
Neobdivuje krásu slovy ale činy.
Bylo to horší než čekal ale růže umí divy.
Divy za krásu.
Divy za peníze.
Doufajíc, že jednou zas proslaví se.
Růže zoufalé a plné touhy.
Lačné po lásce i po penězích.
Mořské panny vykopnuté z domu, lákající poutníky na opuštěných březích.