Jak hluboká ve mně brázda je,
naší lásky k sobě?
Jakou bázi má svým základem,
kde má zdroje?
Desítky let už se probouzí,
každé ráno se mnou.
Bezedná studnice moudrosti,
světlo temnot.
R: Že láska nemá pevné skupenství,
je nutné před sklízením nejdřív sít.
A že patří do látek těkavých,
bez ruky k dílu se nám vypaří.
Nestačí pouze instinkt základní,
ani útok na první signální.
V korytech řek bolest porodní,
tiše s proudem splyne.
V klidných vodách loď si zakotví,
plachty svine.
R: Že láska nemá pevné skupenství...
Čas nemívá dobu pracovní,
jak ta voda plyne.
Když v nás nebdí dlouho do noci,
léčí jiné.
R: Že láska nemá pevné skupenství...