zamlženým sklem
ven
prší
deštník za deštníkem
věští
přízrak
za přízrakem
tam
a zase sem
do tichých mlčenlivých sfér
nehledám slova
samy se poskládají
vždy znova a znova
v obraz
v zapomnění
Jako by měla šnečí ulitu a tu dlouhou cestu sem. A já jen zatoulaný šnečku, šnečku! Ale ty víš, jak mi udělat radost. A jsi opět tu*
08.10.2025 00:56:11 | šerý
Ahoj Šerý, také Ti děkuji za poetické přivítání. Ráda jsem potěšila.Úsměv.Z
08.10.2025 20:54:38 | zdenka
Tak za prvé, moc ráda tě opět čtu Zdeni. A za druhé, opět skvělý text. Navíc, přijde mi, v jiném, pro tebe méně příznačném, stylu. Padne vám to!
07.10.2025 20:15:42 | Vivien
Ahoj, Vivien… děkuji za přivítání. Byl to takový okamžik… ve kterém toto přilétlo, tak jsem se o něho zkusila podělit.Přeji Ti hezké dny.Z
08.10.2025 20:51:39 | zdenka