Jedna za druhou vteřiny plynou,
a ani jednu nevrátíš zpátky.
Jepičí život mají, než zhynou,
utíkej, sprintuj, život je krátký.
PR1: Po zemi kráčíš, ta se kolem osy točí,
šlapeš a šlapeš a přitom jako bys stál.
Člověče vstávej, vzchop se a otevři oči,
nezačne ten kdo čeká na stav ideál.
R: Ten proces na pět písmen,
nejde prodat, koupit ani vyměnit.
Můžeš se snažit natáhnout klíček,
probuď se starče, ještě jsi mladý.
Nešeptej, nemlč, měl by si křičet,
nahodit řemen, k čemu jsme tady?
PR2: A tvoje loďka, ta už se v přístavu houpá,
na druhou stranu vezme tě přes řeku Styx.
O vlastní vůli sám sobě jsi ruce spoutal,
takových, jak ty bude tam stát aspoň x.
R: Ten proces na pět písmen...
Vteřinou každou, kterou promarníš,
rozpadáš se s ní na kousky, na prach.
Ke svému konci jsi zas o kus blíž,
až tě tvých vteřin zavalí zával.
PR3: O co přicházíš, nevíš dokud to neztratíš,
ne, ničí život není vyhlídkový let.
Vzduchem se mihne vzor šachovnicové vlajky,
všechno je v hlavě, zmáčkni Start - raz, dva, tři, teď!
R: Ten proces na pět písmen...