Někde mezi

Někde mezi tichem a výkřikem,
ztratila jsem vlastní hlas,
tam, kde končí nebe, začíná zem,
nezbyl ani kousek z nás.

Někde mezi paprsky a deštěm,
hledám stopy, co se ztratily,
snad smyly se chladným mořem,
když oči mé plakaly.

Někde mezi dnem a nocí,
ztratila jsem vlastní zrak,
tam, kde světlo s tmou tančí,
je už vše jinak.

Někde mezi tichem a hlukem,
slyším hlas, co kdysi byl můj,
jako by mi hrdlo trefil šípem,
lukem, co není tvůj.

Někde mezi vzpomínkou a zapomenutím,
ztratila jsem vlastní mysl,
jako labutím mávnutím,
přišla jsem o jeden smysl.

Někde mezi koncem a začátkem,
dýchám klid, co nezná strach,
a v prachu cest, co šly tmou,
nacházím znovu svůj vlastní hlas.