NOC JE ZRCADLO

Pod lampou taje lidskej klid,

asfalt má tep, srdce šílený,

v kapsách se rodí tichej byt,

co vyplatí dluhy laciný.

Nad střechou bliká starej hřích,

holubům padá prach do křídel,

do očích jsem ti den, noc dých,

a ráno   to je jen další vřed.

Z písmen se drolí slova snů,

co někdo dávno rozšlapal,

v papíru zbyl jen kousek dnů,

a cigareta místo skal.

Čas škrábe stíny pod nehet,

to ticho má chuť po benzínu,

všichni hledaj malej svět,

co nevejde se do činžáku.