Už dráty mi šumí místo žil.
Město zrcadlí se v displeji.
Všechno kolem někdo zažil
a pravda hoří v připojení.
Na kódu visí modrej klam,
sny běží v síti po šifrách.
Matrix se směje, zná svůj spam.
Člověk padá v datech na prach.
Ve stínech bliká tvá nahrávka,
co kdysi bývala světem.
Myšlenky mizí, jak zápalka.
Vypni se dřív, než tě smaže.
Čas tady běží pozpátku,
na nule roste Nový Bůh.
V bitech vytvoří pohádku -
To, že žijem
je pro něj vzduch.