Listopadové šero

Až se ráno vzbudím
setřu prach noci
z okenního parapetu
jenže temnota duše mne provází
po celý den

V listopadu visí šedé šero
jako staletá kulisa
v oprýskaném divadle
tak jdu sám sychravým ránem
po vlakovém nádraží

Chlad a déšť se dobývají
pod větrovku
když v dešti čekám na ranní spoj
však žádný z lidí
se o svůj plášť nepodělí