Vzkaz mámě
Anya M. Velora
Nejsem zahleděná do sebe, to si pořád jen myslíš,
nevíš, jaké to je, když bolest světa všechnu cítíš.
Vybírám si jen ty, kterým chci pomáhat, protože rány ostatních mě tolik bolí,
jsem sama zraněné dítě a moje rány se s cizím trápením špatně hojí.
Nechci Ti nic vyčítat, jen chci abys měla radost,
že jsem se naučila NEPŘIHLÍŽET na veškeré světa trápení –
toto je moje vnitřní SÍLA, není to moje slabost!
Dej tomu čas a ten to spraví.Je dobré netlačit a čekat až emoce trošičku ustanou.
Ať je co je, všichni jsme jenom lidé z masa a kostí a psychický stav máme každý jinak.
Když vstoupí do vztahů stres,je lepší dýchat a jít dál.
17.11.2025 09:00:12 | mkinka