Kdo jsi, že mě můžeš soudit
nejsi kat, co mi položí hlavu na špalek
já jsem soudce, který tu moc může mít
ty jen dav, bludných lesů rusalek.
Mysli si, že jsem zlá a bezcitná,
no pravdu zjistí ten, kdo se mě zeptá.
Kristýno, opravdu můžeš být mocná?
Není to jen lež, kterou ti někdo šeptá?
Vzpomeň si, co o sobě víš a vnímáš,
neposlouchej to okolí vedle sebe.
Nejsi nicka, i když to v paměti máš,
tvůj blog, který tě v myšlenkách zebe.
Neměla si o sobě velké mínění,
i když okolí říkalo, jaká si mrcha.
Tys to nechápala v jakém si umístěním,
jenže po čase to vše vyprchá.
Přesto jdu dál, i když mě lámali,
z popela skládám samu sebe zpět.
A ti, kdo mě soudili, tak nic nepoznali,
proto běžím silnější, než kdy byl jejich svět.