Listopadové listí
Hraje si s větrem,
Je čtvrtek a já
Překvapeně zjistím,
Že už mi nestačí
Má denní dávka světla,
Že jsem to možná
V létě trochu spletla,
A teď mě mrzí,
Že i ty splněné zázraky
Barví mou bolest
Podzimní chromatickou škálou,
Že přiživují
Mé přeháňkové nálady.
Slunce se topí
Večer co večer
Příliš brzy
Přímo mně před zraky
A já se škrtím
Burberry šálou.
Odpusť mi propady,
Podzimní dítě,
Dítě podzimu.
Bude hůř,
Připrav se na zimu.
Podzimní melancholie a zima od ní nepomůže
slunce chybí
ale i vločky se líbí
jsou dovádivé
rozpustilé do rozpustna
jsou to doteky
a Vánoce, Vánoce přicházejí
a i díky nim se moje oči smějí
tak jako děti jsou
Šťastné a veselé...
těším se na to všechno - a to mě drží
nejhorší je pro mne leden a únor
na jaro je dlouhá čekací doba, říkám si...*
27.11.2025 14:55:02 | cappuccinogirl
Šmrncovní
22.11.2025 23:30:29 | Matahaja
Beru to jako pozitivní komentář :-D Tak díky :-)
23.11.2025 10:59:13 | Anastacia B.
Ano, je to osobní a ta osobnost je hezká a ta vlídnost , uměřenost a nostalgie co z té osobnosti vyzařuje se mi moc líbí. Zdravím.
24.11.2025 00:07:48 | Matahaja