xxx
xxx
Pamätám si tvoj hlas,
ako zvončeky znieš mi v ušiach.
Chcem ti pomôcť, múzu ti posielam,
láskaj ju, miluj, objímaj.
~
Nie je samozrejmosťou, ani ty pre ňu,
poď, napíšeme spolu báseň,
o láske a priateľstve z rozumu,
o bolesti a ťažkých rozhodnutiach.
~
O vzdialenosti duší, snoch a realite
pokrútenej podľa tvojich želaní.
Zvončeky už nepočujem, zmĺkli,
objatia stratili sa v nočných uliciach.
Poslední tipující: Iva Husárková, cappuccinogirl, IronDodo, KarMa, RadoRoh, mara539, Marťas9, xMichael, Ž.l.u.ť.á.k., mkinka, ...
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Úžasné! Krásne slová, plné emócií! To je krása, taká úprimnosť! Poďme písať, nech báseň kvitne!
25.11.2025 06:49:49 | IronDodo
Vzpomínám na tvůj hlas,
jak zvonky tichý v čas.
Posílám ti svou múzu,
co něžně hladí duši tu..
Nejsme samozřejmostí, to vím,
ale píšeme spolu sen i tím,
co láska, rozum v srdci sní,
bolest z rozhodnutí utiší..
O duších vzdálených, o snech,
co tančí v nocích, tiší dech,
svět pokřivený touhou žije,
přesto v očích něha tiše je.
Zvony mlčí, noc nás schová,
objímáme se ve snu znova.
I když stopy ztrácí se v tmě,
srdce najde cestu zpět k tobě
v mém sně :)
23.11.2025 23:26:41 | xMichael