Okno, co si pamatuje všechny západy slunce
Koukala jsem z něj každý den...
Ráno byl pohled čistý,
takový tajemný...
Slunce se dralo ven na opačné straně domu.
Dělalo mohutný stín obydleného stavení.
Pomalu se plížilo podél celé fasády,
aby cíl pohledu z okna pokoje
tvořil nejkrásnější západ slunce,
kde slunce doslova skočilo
za náš, tak zvaný Turkův lesík...