Na střeše Terna

Na střeše Terna leží sníh

jinak nikde

procházím šnečí uličkou

Prachatic

chci blíž 

ke kavárně

v šedé zimě

V ústech zamčena slova:

budeš tam ty, on nebo vy?

Plískanice dává naději,

že proudí dávné zhasnuto.

Přicházím blíž

a opravdu

z prostoru kavárny

není vidno světlo.

Chvíli postávám a přemýšlím,

jestli ty lidi vidět chci a

jestli je někdy uvidím...

Stal se zázrak, obluha šla kolem

ptám se (ho),

zda mi tu zasuté vzpomínky

zanechali vzkaz

rozhovor probíhá ještě chvíli

trénuji si hlas

a přitom se šero změnilo

na dámu v černém