Emoční Dluhopis

Mít mokrou tvář, proč?
Pro pár suchých slz?
Otevřel dveře, řekl vkroč.
Šla jsi bez ostychu skrz.

Nabídl ti infuzi, emoce.
Brala jsi vše co jsem dával.
Cítil jen inkluzi, nemoce.
Teď zasypaný sutí, nával.

Pod mou kůži jako inkoust.
Vytváříš si můj obrázek.
Získal jen spálené srdce, toust.
Přemítám si tuny otázek.

Jak se z kukly stal motýl?
Proč hnízdí na mé hrudi?
Stahuje mi obvod krku, týl.
Proč? Třeba se jen nudí.

Rozkvetlá louka už povadá.
Jsi vodou co můj život ovládá.
Pro oči neviděl, byla jsi návnada.
Dříve krásný sad, nyní mrtvá zahrada.