Před předem prohranou bitvou

Až při útoku posledním

kolísaje upustím svůj meč

- za tu představu se rdím

zní zbaběle snad… leč…

může se to klidně stát…

Až po bitvě prohrané

budu vody Styxu pít

kdo z vás (když já už ne),

pozvedne pak pevný štít?

A prapor zas nechá vlát?

Až padnu pod hromadou těl

mých zavilých protivníků.

Kdo z vás by pak asi chtěl

stát tam opět hrdě v šiku

a zdolávat bouři krutou?

Nežádám teď odpovědi,

kterou v sobě dávno máte.

Nuže, muži, dolů hledí

dnes, jako již mnohokráte…

Smrt!

Ni život pod knutou!